ashtanga yin hatha
ashtanga yin hatha
Začalo to vinyasa jógou – dynamickou jógou, která plyne na vlně dechu a pohybu a připomíná pohyb tanečnice na podložce. Pokračovalo to tradiční Hatha jógou, za kterou jsem odjela do daleké Indie. A nyní i Yin jóga. Vyber si tu svou, která ti změní život a seznam s ní blíž. Jako jsem to udělala já.
„The full ashtanga system practiced with devotion leads to freedom within one’s heart.“ – Pattabhi Jois
Ashtanga jóga je ucelený systém jógových ásán, které mají za úkol uzdravit naše tělo a mysl. Jedná se o tradiční styl, vycházející z učení T. Krischnamacharyi, který dal základ této moderní dynamické józe a poté jeho žáka Pattabhi Joise, který systém ashtangy ucelil do šesti sérií a zasloužil se o její rozšíření a slávu po celém světě.
Sanskrstký pojem ashtanga ovšem pochází z tradice ještě mnohem starší, a to přímo z Patanjaliho jógových suter – ashtanga = „8 končetin jógy” mají za úkol nás dovést k osvícení. Ať už jsou to doporučení, co nedělat (Yamas) či naopak dělat (Niyamas), samotná fyzická praxe (Asana), dechová cvičení (Pranayama), stáhnutí smyslů dovnitř do našeho nitra (Prathyahara), zaměření pozornosti na jeden bod (Dharana), která se časem rozptýlí do nekonečna (Dhayana) až dojdeme k Samádhi (osvícení), kdy naše vědomí splyne s jednotou a my vše vidíme tak, jak to opravdu je.
Ashtanga jóga dodržuje takzvanou metodu Tristhana – propojení tří objektů pozornosti – dechu (v ashtanze dýcháme speciálním dechem Ujjayi), soustředěného pohledu (Drishti) a samotné ásány. Tyto tři aspekty praxe musí být dodržovány, pokud pozornost není otočená dovnitř, pohled lítá na všechny strany a dech je nevědomý, tak se z praxe stává cirkus, jak říkával Pathabi Jois a nebo cvíčo ve fitku, jak říkám já.
Dalším důležitým aspektem ashtangy je propojení dechu a pohybu takzvané vinyasy, kterou proplouváme z pozice do pozice a umožňujeme tak tělu se výrazně zahřát, zpotit, a tím pádem detoxikovat. Každá pozice nás připravuje na tu následující a stejně tak každá série přidává na náročnosti. První série se nazýva Yoga Chikitsa a má za úkol uzdravit naše fyzické tělo, druhá série je Nádí Shodhana a čistí náš nervový a hormonální systém. Další série více rozvíjejí naši fyzickou a mentální odolnost.
Nejdůležitější při praxi ashtangy je brát ohled na naše individuální fyzické i mentální limity, kteří máme úplně všichni. Bohužel si často našich omezení nejsme vědomi a nebo je dokonce vědomě ignorujeme a to nejen my, ale i náš východní učitel /guru. Jóga vznikla v Indii na tělech Indů, jejichž anatomie a životní styl se výrazně liší od našeho už odmalička. Stejně tak je důležité vnímat odlišnost ženského a mužského těla. Jógu, a zejména ashtangu, tradičně praktikovali pouze muži, což neznamená, že nemůže být prospěšná i ženskému tělu, ale je nutné praxi jemně modifikovat a uzpůsobit ji ženské cykličnosti.
Ashtanga je krásná, i když velmi náročná praxe, která, pokud je prováděná správně s disciplínou a pokorou, nás může dovést k opravdové svobodě mysli a těla.
Ashtanga jóga je ucelený systém jógových ásán, které mají za úkol uzdravit naše tělo a mysl. Jedná se o tradiční styl, vycházející z učení T. Krischnamacharyi, který dal základ této moderní dynamické józe a poté jeho žáka Pattabhi Joise, který systém ashtangy ucelil do šesti sérií a zasloužil se o její rozšíření a slávu po celém světě.
Nejdůležitější při praxi ashtangy je brát ohled na naše individuální fyzické i mentální limity, kteří máme úplně všichni. Jóga vznikla v Indii na tělech Indů, jejichž anatomie a životní styl se výrazně liší od našeho už odmalička. Stejně tak je důležité vnímat odlišnost ženského a mužského těla. Jógu, a zejména ashtangu, tradičně praktikovali pouze muži, což neznamená, že nemůže být prospěšná i ženskému tělu, ale je nutné praxi jemně modifikovat a uzpůsobit ji ženské cykličnosti.
Sanskrstký pojem ashtanga ovšem pochází z tradice ještě mnohem starší, a to přímo z Patanjaliho jógových suter – ashtanga = „8 končetin jógy” mají za úkol nás dovést k osvícení. Ať už jsou to doporučení, co nedělat (Yamas) či naopak dělat (Niyamas), samotná fyzická praxe (Asana), dechová cvičení (Pranayama), stáhnutí smyslů dovnitř do našeho nitra (Prathyahara), zaměření pozornosti na jeden bod (Dharana), která se časem rozptýlí do nekonečna (Dhayana) až dojdeme k Samádhi (osvícení), kdy naše vědomí splyne s jednotou a my vše vidíme tak, jak to opravdu je.
Ashtanga jóga dodržuje takzvanou metodu Tristhana – propojení tří objektů pozornosti – dechu (v ashtanze dýcháme speciálním dechem Ujjayi), soustředěného pohledu (Drishti) a samotné ásány. Tyto tři aspekty praxe musí být dodržovány, pokud pozornost není otočená dovnitř, pohled lítá na všechny strany a dech je nevědomý, tak se z praxe stává cirkus, jak říkával Pathabi Jois a nebo cvíčo ve fitku, jak říkám já.
Dalším důležitým aspektem ashtangy je propojení dechu a pohybu takzvané vinyasy, kterou proplouváme z pozice do pozice a umožňujeme tak tělu se výrazně zahřát, zpotit, a tím pádem detoxikovat. Každá pozice nás připravuje na tu následující a stejně tak každá série přidává na náročnosti. První série se nazýva Yoga Chikitsa a má za úkol uzdravit naše fyzické tělo, druhá série je Nádí Shodhana a čistí náš nervový a hormonální systém. Další série více rozvíjejí naši fyzickou a mentální odolnost.
Jóga vznikla v Indii na tělech Indů, jejichž anatomie a životní styl se výrazně liší od našeho už od malička. Bohužel si často našich omezení nejsme vědomi a nebo je dokonce vědomě ignorujeme a to nejen my, ale i náš východní učitel /guru.
Stejně tak je důležité vnímat odlišnost ženského a mužského těla, jógu a zejména ashtangu tradičně praktikovali pouze muži, což neznamená, že nemůže být prospěšná i ženskému tělu, ale je nutné praxi jemně modifikovat a uzpůsobit ji ženské cykličnosti. Ashtanga je krásná, i když velmi náročná praxe, která, pokud je prováděná správně s disciplínou a pokorou, nás může dovést k opravdové svobodě mysli a těla.
„Hatha is the sanctuary for those suffering every type of pain. It is the foundation for those practicing every type of Yoga.” – Swami Muktibodhananda
Hatha jóga by se dala označit za matku všech jógových směrů, které dnes známe a praktikujeme. Její počátky se odhadují až do doby před Kristem, nicméně dochovalé tradiční texty pouze navazují na ústní tradici předávání informací, a proto přesný začátek nejsme schopni odhadnout. Výraz Hatha reprezentuje dva póly, které dohromady tvoří jednotu: Ha představuje aktivní sílu, slunce, mužský princip yang, zatímco tha je symbolem měsíce, zastavení, ženského principu yin.
Hatha jóga spojuje dualitu v jednotu: naši ženskou a mužskou podstatu, tělo a ducha, pránu a mysl a tím nás osvobozuje od ulpívání na dualitě a iluzi, že jedna ze složek je důležitější než druhá.
Tradiční učení hatha jógy se od sebe mohou v detailech lišit, nicméně základ mají společný a učitelé/guru ho budou vždy dodržovat. Základem hathajógové praxe bude vždy soustředení se na propojení těla a mysli, což už se bohužel v západním světě jógových studií začíná rychle vytrácet. Je důležité si uvědomit, že ásánová – fyzická praxe byla vytvořená pouze za účelem udržení těla v dobré kondici, abychom svou pozornost mohli obrátit dovnitř k meditaci a nic nás nerozptylovalo.
Všichni dobře známe ten pocit, když nás něco fyzicky trápí a my nejsme schopni se soustředit na nic jiného. Někteří hathajógový učitelé proto zařazují shatkarmu (očistné techniky) hned na začátku studia a nepustí praktikanty k další praxi, dokud se pořádně neočistí.
Dalším důvodem, proč se učíme náročné jógové pozice je zvýšení síly, odolnosti a pružnosti těla a mysli, abychom vydrželi déle sedět v tichosti v meditační pozici. Delší meditace vyžadují velkou dávku trpělivosti a disciplíny, což je v dnešní době velmi těžké, neboť prakticky všichni a všechno se nám snaží odlákat pozornost někam úplně jinam.
Hatha jóga nám pomáhá k harmonii sebe samých, a tím i změně vztahu k ostatním. Praktikant jakéhokoliv tradičního stylu jógy bude daleko odolnější vnějším tlakům naší společnosti, bude více sledovat svoji vlastní dharmu (naše cesta, životní poslání) a nebude mu chybět odvaha a disciplína, aby dosáhl svých snů a cílů. Navíc může podpořit další na své cestě k sobě samým, tak jak mě pomohli a stále pomáhají moji skvělí učitelé.
Hatha jóga v podání Acharye Venkateshe bylo moje první setkání s jógou v Indii a výrazně ovlivnilo nejenom moji osobní, ale hlavně učitelskou praxi. Hatha vytváří jednotu a propojuje oba prvky yinu (klid, zastavení se, pasivní a dlouhé setrvání v pozici) a yangu (silové náročné pozice a více dynamické obtížné pozdravy slunci). Pokud máte rádi dlouhé výdrže v pozici a zárověň fyzickou náročnost praxe a navíc vás zajímá filozofie jógy do hloubky, tak určitě hathu doporučuji jako vaši hlavní praxi.
Hatha jóga by se dala označit za matku všech jógových směrů, které dnes známe a praktikujeme. Její počátky se odhadují až do doby před Kristem, nicméně dochovalé tradiční texty pouze navazují na ústní tradici předávání informací, a proto přesný začátek nejsme schopni odhadnout. Výraz Hatha reprezentuje dva póly, které dohromady tvoří jednotu: Ha představuje aktivní sílu, slunce, mužský princip yang, zatímco tha je symbolem měsíce, zastavení, ženského principu yin.
Hatha jóga spojuje dualitu v jednotu: naši ženskou a mužskou podstatu, tělo a ducha, pránu a mysl a tím nás osvobozuje od ulpívání na dualitě a iluzi, že jedna ze složek je důležitější než druhá.
Tradiční učení hatha jógy se od sebe mohou v detailech lišit, nicméně základ mají společný a učitelé/guru ho budou vždy dodržovat. Základem hathajógové praxe bude vždy soustředení se na propojení těla a mysli, což už se bohužel v západním světě jógových studií začíná rychle vytrácet. Je důležité si uvědomit, že ásánová – fyzická praxe byla vytvořená pouze za účelem udržení těla v dobré kondici, abychom svou pozornost mohli obrátit dovnitř k meditaci a nic nás nerozptylovalo.
Všichni dobře známe ten pocit, když nás něco fyzicky trápí a my nejsme schopni se soustředit na nic jiného. Někteří hathajógový učitelé proto zařazují shatkarmu (očistné techniky) hned na začátku studia a nepustí praktikanty k další praxi, dokud se pořádně neočistí.
Dalším důvodem, proč se učíme náročné jógové pozice je zvýšení síly, odolnosti a pružnosti těla a mysli, abychom vydrželi déle sedět v tichosti v meditační pozici. Delší meditace vyžadují velkou dávku trpělivosti a disciplíny, což je v dnešní době velmi těžké, neboť prakticky všichni a všechno se nám snaží odlákat pozornost někam úplně jinam.
Hatha jóga nám pomáhá k harmonii sebe samých, a tím i změně vztahu k ostatním. Praktikant jakéhokoliv tradičního stylu jógy bude daleko odolnější vnějším tlakům naší společnosti, bude více sledovat svoji vlastní dharmu (naše cesta, životní poslání) a nebude mu chybět odvaha a disciplína, aby dosáhl svých snů a cílů. Navíc může podpořit další na své cestě k sobě samým, tak jak mě pomohli a stále pomáhají moji skvělí učitelé.
Hatha jóga v podání Acharye Venkateshe bylo moje první setkání s jógou v Indii a výrazně ovlivnilo nejenom moji osobní, ale hlavně učitelskou praxi. Hatha vytváří jednotu a propojuje oba prvky yinu (klid, zastavení se, pasivní a dlouhé setrvání v pozici) a yangu (silové náročné pozice a více dynamické obtížné pozdravy slunci). Pokud máte rádi dlouhé výdrže v pozici a zárověň fyzickou náročnost praxe a navíc vás zajímá filozofie jógy do hloubky, tak určitě hathu doporučuji jako vaši hlavní praxi.
„Yin Yoga teaches us the wisdom to slow down” – Travis Eliot
Jin jóga vznikala odlišně než hatha jóga a další moderní dynamické styly jógy pocházející z Indie. Její vývoj má daleko blíže k Číně – taoismu, čchi kungu a tradiční čínské medicíně. Abychom pochopili princip jin jógy, je nutné nejprve porozumět energiím jinu a jangu a jejich harmonii.
Jang je aktivní princip, teplý, světlý, tvrdý — je to hybatel, vůdce, jangové je slunce, den, veškerá maskuliní energie. Oproti tomu jin má tyto kvality: chlad, stabilitu, klid, tmu, poddajnost, pasivitu – jin reprezentuje tmu, zimu, měsíc, výživu, veškerou feminní energii.
Jin jóga jako styl fyzického cvičení vznikla jako doplněk jangových praktik, neboť obě polarity by vždy měly být v harmonii a nemohou dlouhodobě fungovat jedna bez druhé. Udržení harmonie mezi jinem a jangem je proto prioritou každého dobrého učitele a mistra. Jedním z nich je i zakladatel jin jógy Paulie Zink, který jako mistr bojových umění a učitel taoistické jógy jako jeden z prvních představil dlouhé výdrže v pozicích na zemi na podložce jako kombinaci k jangovým cvičením ve stoje. Později jeho učení převzali Paul Grilley a Sarah Powers, neboť o jinovou praxi byl dnešní “přejangované” společnosti obrovský zájem a dali jí název jin jóga.
Praxe jin jógy přináší stejně jako její dynamičtí parťáci řadu fyzických a mentálních benefitů. Na podložce setrváváme v pozici dlouhou dobu – obvykle 3-5 minut, setrváváme v naprostém klidu bez pohybu, a tím se v pozici dostáváme hlouběji než při dynamické józe. Tyto tři kvality jin jógy nám pomohou se dostat nejenom ke svalům, ale hlavně k pojivovým tkáním – kostem, šlachám a fasciím, které potřebují více času a trochu jiný typ protažení k jejich správné aktivaci.
Během jinové praxe se protahujeme takzvaně „zastudena”, abychom zapojili méně svalovou soustavu a více tu pojivovou, což nám pomůže odstranit i dlouhodobé až chronické bloky, které jsme si v našem těle vytvořili. Co se psychické stránky týče, jin jóga je více meditační praxe a dlouhé výdrže v pozicích nás přirozeně nutí jít více do hloubky k pozorování vlastního těla a mysli. To ale není vše, díky dlouhodobému aktivnímu stlačení a naopak protažení určitých částí těla zapojujeme i náš energetický systém těla: stimulujeme takzvané meridiány – dráhy, jimiž proudí naše životní energie chi. Meridány jsou přímo napojené na naše orgány a jejich aktivace napomáhá detoxu a celkovému zdraví nejen našich životně důležitých orgánů.
Jin jógu určitě doporučuji pokud máte velmi hektický aktivní životní styl, který je do určité míry stresující, ať už fyzicky či psychicky. I když jste milovníkem/milovnicí aktivní jógy či jiných sportů a představa několika minut strávených na podložce se vám příčí, tak bych jin jógu zkusila jako krásný doplněk k vám samým. Jak už řeklo několik mistrů, učitelů či guru – to čemu se nejvíce bráníme, to také nejvíce potřebujeme.
Jin jóga vznikala odlišně než hatha jóga a další moderní dynamické styly jógy pocházející z Indie. Její vývoj má daleko blíže k Číně – taoismu, čchi kungu a tradiční čínské medicíně. Abychom pochopili princip jin jógy, je nutné nejprve porozumět energiím jinu a jangu a jejich harmonii.
Jang je aktivní princip, teplý, světlý, tvrdý — je to hybatel, vůdce, jangové je slunce, den, veškerá maskuliní energie. Oproti tomu jin má tyto kvality: chlad, stabilitu, klid, tmu, poddajnost, pasivitu – jin reprezentuje tmu, zimu, měsíc, výživu, veškerou feminní energii.
Jin jóga jako styl fyzického cvičení vznikla jako doplněk jangových praktik, neboť obě polarity by vždy měly být v harmonii a nemohou dlouhodobě fungovat jedna bez druhé. Udržení harmonie mezi jinem a jangem je proto prioritou každého dobrého učitele a mistra. Jedním z nich je i zakladatel jin jógy Paulie Zink, který jako mistr bojových umění a učitel taoistické jógy jako jeden z prvních představil dlouhé výdrže v pozicích na zemi na podložce jako kombinaci k jangovým cvičením ve stoje. Později jeho učení převzali Paul Grilley a Sarah Powers, neboť o jinovou praxi byl dnešní “přejangové” společnosti obrovský zájem a dali jí název jin jóga.
Praxe jin jógy přináší stejně jako její dynamičtí parťáci řadu fyzických a mentálních benefitů. Na podložce setrváváme v pozici dlouhou dobu – obvykle 3-5 minut, setrváváme v naprostém klidu bez pohybu, a tím se v pozici dostáváme hlouběji než při dynamické józe. Tyto tři kvality jin jógy nám pomohou se dostat nejenom ke svalům, ale hlavně k pojivovým tkáním – kostem, šlachám a fasciím, které potřebují více času a trochu jiný typ protažení k jejich správné aktivaci.
Během jinové praxe se protahujeme takzvaně „zastudena”, abychom zapojili méně svalovou soustavu a více tu pojivovou, což nám pomůže odstranit i dlouhodobé až chronické bloky, které jsme si v našem těle vytvořili. Co se psychické stránky týče, jin jóga je více meditační praxe a dlouhé výdrže v pozicích nás přirozeně nutí jít více do hloubky k pozorování vlastního těla a mysli. To ale není vše, díky dlouhodobému aktivnímu stlačení a naopak protažení určitých částí těla zapojujeme i náš energetický systém těla: stimulujeme takzvané meridiány – dráhy, jimiž proudí naše životní energie chi. Meridány jsou přímo napojené na naše orgány a jejich aktivace napomáhá detoxu a celkovému zdraví nejen našich životně důležitých orgánů.
Jin jógu určitě doporučuji pokud máte velmi hektický aktivní životní styl, který je do určité míry stresující, ať už fyzicky či psychicky. I když jste milovníkem/milovnicí aktivní jógy či jiných sportů a představa několika minut strávených na podložce se vám příčí, tak bych jin jógu zkusila jako krásný doplněk k vám samým. Jak už řeklo několik mistrů, učitelů či guru – to čemu se nejvíce bráníme, to také nejvíce potřebujeme.